Radio Vaticana
Aktuální zprávy najdete ZDE



ČBK
Holy See Press Office
Návštěvnost


od 27.12.2003
Oblastní Charita Jihlava

Vatican news

Katolický týdeník

RC Monitor

Zpřístupněna Jihlavská pieta z kostela sv. Ignáce - květen 2015

Publikováno: 26.4.2015 v 16:48

Začátkem mariánského měsíce května byla zpřístupněna kaple s Jihlavskou pietou z kostela sv. Ignáce. Sousoší bylo slavnostně požehnáno ve čtvrtek 7. května 2015 při bohoslužbě za účasti mnoha věřících. Poprvé také všichni mohli obnovenou Pietu shlédnout. Kaple tak již zůstává jako nedílná část kostela přístupná k modlitbě vždy před a po bohoslužbách konaných v kostele sv. Ignáce celoročně. Informační panel v kapli přináší návštěvníkům základní informace o této národní kulturní památce.



Zpráva ČTK z 13. května 2015: V jihlavském kostele byla otevřena kaple s cennou gotickou pietou.



Mistr krumlovské Madony

Jihlavská pieta z kostela sv. Ignáce

kolem 1400
národní kulturní památka


Kostel sv. Ignáce z Loyoly byl vystavěn v sousedství jezuitské koleje se seminářem v letech 1681–1689. V důsledku zrušení jezuitského řádu 1773 byl řádový kostel postoupen dominikánům, kteří sem přenesli část mobiliáře, zřejmě včetně sousoší Piety. Po zrušení dominikánského kláštera 1784 je od roku 1794 kostel určen jako filiální k premonstrátskému kostelu sv. Jakuba Většího.

Pro svoji výjimečnost bylo sousoší Piety roku 2005 nařízením vlády České republiky prohlášeno za národní kulturní památku. V letech 2011–2013 sousoší restaurovaly Lenka Helfertová, Markéta Pavlíková a Romana Balcarová.

Restaurování sousoší bylo provedeno s finančním příspěvkem z „Programu restaurování movitých kulturních památek" Ministerstva kultury ČR a z prostředků Královské kanonie premonstrátů na Strahově.

Odborný dohled prováděli Vít Hrbek (Krajský úřad kraje Vysočina), Petr Severa (Národní památkový ústav ÚOP Telč), Libor Šturc (Královská kanonie premonstrátů na Strahově) a Michaela Ottová (Univerzita Karlova v Praze).


Pieta z kostela sv. Ignáce v Jihlavě patří společně se sochou sv. Kateřiny z kostela sv. Jakuba mezi nejvýznamnější památky tzv. krásného slohu, který je středoevropskou variantou internacionální gotiky, tedy umění vznikajícího při panovnických dvorech v závěru 14. století. Pieta z Jihlavy patří mezi práce spojované s dílnou Mistra krumlovské Madony, působící v Praze v posledním desetiletí 14. století v těsné blízkosti stavební hutě Petra Parléře. Pražský původ jihlavské Piety potvrdil i materiálový průzkum: byla vytesána z jemnozrnného vápence – opuky.

Sousoší představuje pietu diagonálního typu, tj. jednu z variant samostatného zobrazení Panny Marie oplakávající mrtvého Syna po snětí s kříže, které vzniklo na přelomu 13. a 14. století. Tyto sochy jsou určeny k soustředěnému rozjímání nad Kristovým utrpením a umožňují jednotlivým věřícím navazovat a prohlubovat osobní vztah ke Kristu – Bohočlověku, mimo rámec oficiálních církevních obřadů. Vzhledem ke svému účelu se piety v kostelních interiérech stavěly do bočních prostor samostatně do niky nebo na konzolu. Ve středověku se jen výjimečně objevily i v oltářní skříni na oltáři. Jak tomu bylo v případě Piety jihlavské, není známo.

Pro zpracování jihlavské Piety je charakteristické diagonální vypětí labilního mrtvého Kristova těla, spočívajícího v klíně své matky, a tzv. motiv tří rukou – specifického podebrání Kristových rukou Mariinou levicí. Tento motiv byl následně opakován v dalších dílech krásného slohu: objevuje se u Piety ze Všeměřic (Alšova jihočeská galerie na Hluboké), u Piety z Oseka (Regionální muzeum v Teplicích) či u Piety z Bedřichova Světce (děkanský kostel v Mostě); není proto vyloučeno, že Pieta tohoto typu patřila ve středověku mezi uctívaná, tzv. devoční díla. Dokonalá forma a silně emotivní výraz sousoší dovoluje hodnotit krásnou Pietu z Jihlavy jako jedno z nejvýznamnějších děl krásného slohu ve střední Evropě.

Michaela Ottová


Restaurátorské práce na soše probíhaly přímo v kapli kostela sv. Ignáce po dobu dvou let. Po podrobném optickém a materiálovém průzkumu, jehož vyhodnocení přineslo mnoho nových informací, byl zdokumentován vnitřek sochy – hranolovitá dutina, která hmotu sochy vylehčuje, prochází celým korpusem.

Současně bylo zjištěno, že současná barevná úprava (polychromie), odhalená při snímání nepůvodních vrstev roce 1963, je ve velké míře dochovaná původní gotická vrstva. Ta se však uvolňovala od podkladu a v drobných šupinkách odpadávala. Navíc byla zkreslena nánosem povrchových nečistot. Po upevnění a náročné fixáži uvolněných barevných vrstev byly postupně snímány vrstvy prachu a nečistot a zbytků nepůvodních ploch. Sejmutím nečistot a zbytků přemaleb vynikly jemné detaily modelace a citlivé malířské provedení polychromie, kde výrazná červeň rtů a tváří Panny Marie kontrastuje s bledým tělem Krista se stékajícími kapkami krve. Na vnitřní straně pláště září původní gotická azuritová modř se zlaceným ornamentem orlice, zatímco tmavě modrá barva pláště Panny Marie (indigo) pochází z mladší úpravy. Průzkum rovněž doložil, že Mariin plášť byl původně bílý.

Lenka Helfertová


Důležitým projevem lidové zbožnosti je v Katolické církvi užívání svatých obrazů a soch, jež pomáhají věřícím stanout před tajemstvími křesťanské víry. Uplatnění těchto symbolů patří k přirozenosti katolické zbožnosti, jak o tom svědčí veliké umělecké bohatství, s nímž se v kostelech setkáváme. Platí princip, že úcta vzdávaná předmětu je určena ztvárněné osobě. A protože ikonografie posvátných budov není ponechána soukromé iniciativě, mají ti, kdo za kostely zodpovídají, chránit důstojnost, krásu a kvalitu obrazů a soch vystavených k veřejnému uctívání. (srov. Dirretorio su pieta popolare e liturgia, Libreria editrice Vaticana, 2002).

Zprávy o úctě starověkých křesťanských společenství k Matce Páně sahají hluboko do křesťanského starověku (např. slavný apokryf De nativitate Mariae ze 2. století). Tato úcta k Matce Páně byla a je dodnes v Církvi projevována rozmanitým způsobem.

Dnes je kostel sv. Ignáce z Loyoly součástí jihlavské římskokatolické farnosti u kostela sv. Jakuba, která je farností historicky inkorporovanou Strahovskému klášteru v Praze. Zde se v boční kapli zasvěcené Bolestné Panně Marii ukrývá překrásná Pieta, o sedm desetiletí mladší než Pieta ze zdejšího farního kostela sv. Jakuba Většího. Obě tato sousoší svědčí o hluboké mariánské úctě, jež zde byla a je dodnes živá.

Jsme velmi rádi, že se péčí strahovských premonstrátů povedlo k začátku roku 2015 toto místo obnovit a zpřístupnit k modlitbě a zastavení, aby jak věřící tak i ostatní návštěvníci kostela mohli vnímat přes krásu a posvátno odlesk Boha.

Petr Ivan Božik


(Foto: Jitka Vaňková)

Informace k obnově a údržbě objektů a areálů v rámci farnosti najdete v menu Péče o objekty.

Autor: P. Petr

Copyright © 2002 - 2018 svjakub.cz | site admin Jakub Kodet | Designed by Ladislav Palán & Tomáš Štambera
Developed by Robin Obůrka (eXtremeHost develop center)
Liturgický kalendář
Liturgický direktář
řádu premonstrátů 2018
Týden s Božím slovem
Neděle s dětmi
Katecheze pro děti
K zamyšlení
Všechna rozmanitost, všechen půvab, všechna krása života se skládá ze stínů a světla.
Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910), ruský spisovatel a filosof
Kancelář

Návštěvní hodiny ve farní kanceláři jsou obvykle:

PO, ST, PÁ 9 - 11 a 15 – 17.

Schůzku je vždy lepší si předem domluvit. Setkat s knězem se můžete vždy v kostele v čase před a po bohoslužbě.
Více v menu KONTAKTY.

Novinky

7.5.2018
Na webu byl přidán klikací odkaz na nové zpravodajství "Vatican News", najdete jej v levé spodní části stránky.

13.3.2018
Přehled velikonočních bohoslužeb najdete v menu "Bohoslužby > VELIKONOCE 2018".

10.3.2018
Info pro ministranty k velikonoční liturgii 2018 v menu "Farní aktivity > Ministranti".

24.1.2018
Stručný přehled některých důležitějších události v životě naší farnosti v roce 2018 najdete v menu "Kalendář událostí". Je průběžně aktualizován.

15.12.2017
Přehled letošních vánočních bohoslužeb najdete přes menu "Bohoslužby".

27.11.2017
Na webu byla přidána nová záložka, více v menu "Péče o objekty > Další informace".

25.9.2017
Na webu farnosti najdete klikací odkaz na Strahovský klášter; pokud jej chcete svým darem podpořit, můžete klášter kontaktovat pomocí formuláře - po kliknutí na jeho logo vpravo dole.

Další novinky...



Biskupství brněnské


Strahovský klášter