Vatican news


ČBK
Holy See Press Office
Návštěvnost


od 27.12.2003
Oblastní Charita Jihlava

Katolický týdeník

RC Monitor

Vánoce a jejich slavení

Publikováno: 20.12.2009 v 07:39

Slavnost Narození Páně, narození Ježíše Krista, svátky pokoje a lásky. Vánoce večer 24. 12. a ve dne 25. 12. slaví po celém světě dvě miliardy křesťanů.


Přesné datum narození Páně přibližně před 2000 lety neznáme. Liturgické slavení 25. 12. jako Ježíšova narození je doloženo (dle současných poznatků) poprvé v roce 336 v Římě. Na základě odlišných tradic slaví křesťané různých církví Vánoce v různých termínech. Katolíci, protestanté a část pravoslaví slaví Vánoce 25. prosince podle gregoriánského kalendáře. Část pravoslavných věřících slaví vánoční svátky podle juliánského kalendáře 7. ledna.

Slavnost Narození Páně – Vánoce

Slavnost Narození Páně patří vedle Velikonoc a Letnic k největším církevním svátkům. Na počátku nemělo Ježíšovo narození svůj zvláštní svátek. Od poloviny 3. století se připomínalo na Východě spolu s jinými „zjeveními Páně“. Svátek se slavil 6. ledna. Na Západě se již v polovině 4. století začíná objevovat zvláštní vzpomínka na Boží narození (první záznam je z Říma z roku 336). Svátek se slavil 25. prosince. Protože 25. března se slavil svátek Zvěstování Páně, kdy archanděl Gabriel zvěstoval Marii, že bude matkou Krista, tak o devět měsíců (což je čas vývoje dítěte v těle matky) podle tohoto datování je symbolický den narození Páně právě 25. prosinec. Další hypotézou je historicko-náboženská hypotéza, která mluví o christianizaci a nové křesťanské interpretaci římského svátku narození Slunce. Křesťané tento pohanský svátek „Natalis Solis invicti“ použili a nově jej interpretovali v křesťanském významu. Římští křesťané tento státní svátek Slunce začali slavit jako vlastní svátek narození Krista jako Slunce na základě biblických citátů (např. Kristus jako Slunce spravedlnosti – Sol iustitiae, Kristus – Světlo světa). Toto datum bylo všeobecně přijato a velmi rychle se ujalo. Sv. Jan Chrysostom (347–407) v jednom ze svých kázání předneseném v roce 386 v Antiochii argumentuje, že rozhodnutí slavit Boží narození 25. prosince je správné a bylo potvrzeno rychlým přijetím tohoto svátku v celém křesťanském světě od Trácie po Cádiz. Od 6. století pak o slavnosti Narození Páně celebruje kněz tři mše svaté: půlnoční, ranní a slavnou během dne. V Římě papež sloužil půlnoční v bazilice Santa Maria Maggiore u jesliček, ranní v řeckém kostele sv. Anastázie a slavnou během dne v bazilice sv. Petra. Papež Benedikt XIV. (1740–1758) připisoval těmto třem mším svatým symboliku trojího zrození Ježíše Krista: od věčnosti v lůně nebeského Otce, tělesně a v času z Panny Marie v Betlémě, a duchovně v našich srdcích. Ježíš Kristus se narodil v Betlémě (hebr. dům chleba). Je to městečko asi 8 km jižně od Jeruzaléma, rodiště krále Davida. Zde přišel kvůli sčítání obyvatel také Josef z Nazaretu se svou snoubenkou Marii a zde se(podle tradice v jeskyni za městem) narodil Ježíš. Slavnost Narození Páně se slaví s vigilií (předvečer) a s oktávem (ještě osm dní po). Vánoční doba ale pokračuje i po osmi dnech a končí nedělí po Zjevení Páně. Do této doby zařazujeme čtyři významné svátky křesťanského kalendáře. Jsou to svátek Svaté rodiny, slavnost Matky Boží Panny Marie, slavnost Zjevení Páně (Tří králové) a svátek Křtu Páně.

Svátek Svaté Rodiny

Tento svátek se od roku 1969 slaví v neděli po slavnosti Narození Páně. Kult Svaté rodiny (Ježíš, Marie a Josef) má své kořeny již ve středověku, ale do obecného křesťanského povědomí pronikl až počátkem 17. století. Jedním z jeho horlivých šiřitelů byl sv. František Saleský (1567–1622), který vysvětloval osoby Svaté rodiny jako pozemský obraz Nejsvětější Trojice. K této myšlence přidali další rozměr jezuité ve Francii, kteří ji dávali za vzor křesťanských rodin. Ve francouzské části Kanady byl velikým šiřitelem úcty k Svaté rodině quebecký biskup Francois de Montmorency Laval (1623–1708). Mezi podporovatele kultu Svaté rodiny patřili také papežové Pius IX. (1846–1878) a Lev XIII. (1878–1903), ale až Benedikt XV. v roce 1921 zavedl slavení tohoto svátku pro celou Církev.

Slavnost Matky Boží Panny Marie

Podle záznamu Lukášova evangelia, osm dnů po narození „obřezali dítě a dali mu jméno Ježíš“ (Luk 2, 21). Tuto událost si připomínala Církev ve dvou svátcích: svátku Obřezání Páně (který se již od 6. století tradičně slavil 1. ledna) a svátku Jména Ježíš (který se slavil v neděli mezi 1. a 6. lednem, anebo když v tomto rozmezí neděle nebyla, pak 2. ledna). Svátek Jména Ježíš byl oblíben ve františkánských společenstvích již od poloviny 14. století a jeho horlivým šiřitelem byl sv. Bernardin Sienský (1380–1444). Od 15. století se slavil lokálně ve více diecézích v Belgii, Německu a Velké Británii. Jeho slavení se závazností pro celou Církev zavedl papež Inocenc XIII. v roce 1721. Svátek Obřezání Páně byl původně mariánským svátkem, jak o tom svědčili vlastní modlitby (propria) mše svaté a liturgie hodin, ve kterých Církev vyzdvihovala zásluhy Panny Marie. V Římě se tento svátek slavil od 7. století a hlavní bohoslužby se sloužili v kostele Santa Maria Antica, který dal postavit papež Jan VII. (701–707), původem Řek. Když nastala reforma církevního kalendáře, v roce 1969 byly tyto dva svátky nahrazeny jedinou slavností Matky Boží Panny Marie, kdy si Církev připomíná důležitou roli Marie v Božím záměru spásy jako Matky Božího Syna a také její prohlášení za Matku Boží (Bohorodičku, Theotokos) na 3. ekumenickém koncilu v Efezu v roce 431. Slavnost je oslavou mateřství Panny Marie. Matka Boží (Bohorodička, řecky Theotokos, latinsky Deipara) je titul, kterým prvotní Církev poctila Pannu Marii již na konci 3. století. Vyjadřuje se jím skutečnost, že Maria byla matkou Božího Syna nejen jako člověka, ale také jako pravého Boha. V 5. století se v Církvi vyskytli pochybnosti o teologické správnosti tohoto titulu, ale koncil v Efezu v roce 431 odsoudil tento názor a prohlásil za článek víry, že Panně Marii jako matce Bohočlověka Ježíše Krista právem náleží titul Matka Boží (Bohorodička).

Slavnost Zjevení Páně – Tří králové

Na Východě již od 3. století byl 6. leden svátkem Zjevení Páně (Epifanie). Církev si v něm připomínala „tři zázraky“: příchod mudrců z Východu, Ježíšův křest a jeho první zázrak v Káně Galilejské. V 4. století se tento svátek rozšířil také na Západě, kde liturgie a čtení kladli důraz především na klanění mudrců od Východu. Tito učenci z Persie byli v apokryfních spisech a náboženských legendách zobrazovaní jako „tří králové“ se jmény Kašpar, Melichar a Baltazar, i když evangelium (Mat 2, 1–12) o jejich počtu, královské hodnosti a jménech nic neříká. Kult „tří králů“ byl ve středověku velmi rozšířen. Jejich údajné ostatky se uchovávali v Milánu, odkud je císař Fridrich Barbarossa (1155–1190) přenesl do Kolína nad Rýnem, kde byli uloženy v katedrále. Zjevení Páně je zjevením Ježíše Krista jako Mesiáše Izraele, Božího Syna a Spasitele světa. Spolu s Ježíšovým křtem v Jordánu a se svatbou v Káně se slaví klanění Ježíšovi ze strany „králů“, kteří přišli od Východu. V těchto králích, kteří jsou představiteli okolních pohanských náboženství, evangelium spatřuje předobraz národů, které přijímají dobrou zvěst o spáse skrze vtělení. Příchod mudrců do Jeruzaléma s cílem poklonit se židovskému králi ukazuje, že v mesiášském světle Davidovy hvězdy hledají v Izraeli toho, který bude králem národů. Jejich příchod znamená, že pohané mohou najít Ježíše a klanět se mu jako Božímu Synu a Spasiteli světa. Zjevení Páně ohlašuje, že všechny národy vstupují do rodiny starozákonních patriarchů a nabývají „výsad vyvoleného lidu“ (KKC 528).

Svátek Křtu Páně

Křest Ježíše v řece Jordánu je mezníkem v jeho pozemském životě, protože je počátkem jeho veřejného působení. Zaznamenali jej všichni tři synoptičtí evangelisté (Mat 3,13–17; Mak 1,9–11; Luk 3, 21–22) a implicitně se o něm zmiňuje rovněž Jan. Původně si jej Církev připomínala (společně s klaněním tří mudrců a prvním Ježíšovým zázrakem v Káně) na svátek Zjevení Páně 6. ledna. Od r. 1969 se však slaví svátek Křtu Páně, a to o neděli po slavnosti Zjevení Páně. Jestliže tato neděle připadne na 7. nebo 8. ledna, svátek se neslaví – z liturgického hlediska se dává přednost druhé neděli vánoční. Nešporami svátku Křtu Páně pak končí doba vánoční.

Vánoce a stavba betlémů

K vánoční atmosféře patří také stavba betlémů s jesličkami, postavami Svaté rodiny, tří králů, pastýřů a andělů. Jde o zobrazení scenerie narození Ježíše. Za původce tradice betlémů je považován sv. František z Assisi, který postavil první betlém v Greccio v roce 1223.

(Zpracováno podle archivu tkkbs.sk. Kráceno. Překlad P. Petr)

Autor: P. Petr

Copyright © 2009 - 2019 svjakub.cz | site admin Jakub Kodet | Designed by Ladislav Palán & Tomáš Štambera
Developed by Robin Obůrka (eXtremeHost develop center)
Liturgický kalendář
Liturgický direktář
řádu premonstrátů 2019


Český liturgický kalendář
Týden s Božím slovem
Neděle s dětmi
Katecheze pro děti
K zamyšlení
V den Páně se shromažďujte, lámejte chléb a děkujte. Napřed se však vyznejte ze svých hříchů, aby vaše oběť byla čistá. Nikdo, kdo má spor se svým bližním, ať nepřichází mezi vás, dokud se oba nesmíří, aby vaše oběť nebyla znesvěcena.
Učení Pána hlásané národům dvanácti apoštoly - Διδαχὴ τοῦ κυρίου διὰ τῶν δώδεκα ἀποστόλων τοῖς ἔθνεσιν (kap. XIV; jeden z nejstarších křesťanských spisů z poapoštolské doby, přelom 1. a 2. stol. po Kr.)
Kancelář

Návštěvní hodiny ve farní kanceláři jsou obvykle:

PO, ST, PÁ 9 - 11 a 15 – 17.

Schůzku je vždy lepší si předem domluvit. Setkat s knězem se můžete vždy v kostele v čase před a po bohoslužbě.
Více v menu KONTAKTY.

Novinky

16.5.2019
Informace k slavení patrocinia našich kostelů jako i k slavnosti patrona naší farnosti, sv. apoštola Jakuba (25. 7.) najdete na stránkách.

23.3.2019
Bohoslužby Svatého týdne a Velikonoc 2019 najdete na stránkách farnosti.

3.1.2019
V menu Péče o objekty přidána nová podstránka "Rozdělení objektů".

3.1.2019
Přidány podstránky "2019" v Kalendáři událostí a ve Zpravodajství.

2.12.2018
Vánoční bohoslužby 2018-19 najdete v menu "Bohoslužby > VÁNOCE 2018-19" a na vývěskách všech kostelů v rámci farnosti.

4.9.2018
Nabídku farních aktivit v školním roce 2018/19 najdete v menu "Farní aktivity". Některé začínají v září, další v říjnu. Informace jsou vkládány postupně k jednotlivým aktivitám.

4.9.2018
Informace pro snoubence hodlající uzavřít sňatek v naší farnosti najdete v menu "Ohlášky > Církevní sňatek".

Další novinky...



Biskupství brněnské


Strahovský klášter