Kaple Panny Marie Bolestné

Bezpočet poutníků, v desítkách procesí putujících k soše Panny Marie, umístěné ve hřbitovní zdi kolem kostela sv. Jakuba, vnukl jihlavským premonstrátům nápad přistavit k farnímu kostelu kapli zasvěcenou Panně Marii. Kaple byla postavena v letech 1701–1703.

Kaple byla přistavěna ze severní strany kostela. Vlastní stavba byla financována z velkého množství milodarů od jihlavských věřících občanů, zvláště pak od fyzika dr. Jakuba Kielmanna z Vídně, jihlavského rodáka, na prosbu tehdejšího faráře Bedřicha Hailmanna. Mohutný objekt má osmihranný půdorys a na hlavním oltáři z třicátých let 18. století stojí krásná gotická Pieta (kterou podle legendy údajně ve volném čase vyřezal jakýsi učedník ve sklepě).

Až do druhé poloviny 19. století sem putovala četná poutní procesí, která potom postupně ochabovala. Pak už jenom ve sváteční den, třetí neděli po velikonocích, přicházelo do kaple na slavnostní mši svatou kolem 300 až 400 věřících.

Překrásná dřevěná gotická Pieta, vévodící celé kapli, byla zhotovena neznámým umělcem kolem roku 1330. Není pochyb o tom, že patří k jedinečným gotickým skvostům Evropy.

Vstup do kaple střeží dvě sochy havířů, pocházející patrně z let 1741 – 1749, nainstalovány zde byly před polovinou 18. století. Následuje bohatě zdobená kovaná mříž z třicátých let téhož století, na níž jsou umístěny na vytvarovaném plechu obrazy sv. Jakuba Většího, sv. Norberta, Piety a znaky strahovského kláštera. Autorem je patrně Václav Jindřich Nosek. Bohatá štuková výzdoba stěn byla svěřena Giocomo Antonio Corbellinimu. Na nástěnných malbách se spolupodíleli již zmíněný Václav Jindřich Nosek a Michal Václav Halbax. V lunetách jsou andělé nesoucí insignie Kristova umučení, ve štukových rámech nahoře mučedníci a premonstrátští světci pod nimi je vyobrazena sv. Anna, Jáchym, Jan Evangelista, Dismas, Jakub Větší, Jan Křtitel a Josef.

Autor sochařské výzdoby není znám. Sochy představují sv. Václava, Augustina, Norberta a Floriana. Krásný barokní oltář s gotickou Pietou pochází ze třicátých let 18. století. Malé varhany na hudební kruchtu zhotovil v roce 1728 Václav Pantíček.

Roku 1862 byly obnoveny všechny obrazy v kapli, pozlaceny a roku 1865 byla v kapli položena kamenná dlažba, vyčištěny vnější zdi, které byly následně opatřeny jasně žlutým nátěrem. Obnovena a doplněna byla i krásná kovaná barokní mříž. Roku 1878 byla restaurována věžička a k oknům dány okapové drážky, k severní zdi kaple byl postaven železný kříž (původně stál vedle bývalé kostnice na hřbitově u sv. Ducha). Roku 1911 byl kolem celého kostela zřízen trávník a kovové zábradlí.

V letech 1999–2006 byla kaple péčí Královské kanonie premonstrátů na Strahově kompletně obnovena a její vnitřní vybavení zrestaurováno. Na obnově se finančně podíleli:

• Královská kanonie premonstrátů na Strahově
• Město Jihlava
• Ministerstvo kultury ČR

Kaple je přístupná v čase otevření kostela k bohoslužbám a koncertům. Pravidelné bohoslužby, obvykle mariánské, se v kapli konají každé pondělí v 8 hodin během celého roku (kromě velkých slavností). Turisté si mohou kapli a kostel prohlédnout, při respektování posvátnosti prostoru, přibližně půl hodiny před každou bohoslužbou v kostele a po ni až do uzavření. Skupinové prohlídky kostela s kaplí lze domluvit s farářem farnosti (viz záložka "Kontakty"). V letní sezoně je kaple otevřena k nahlédnutí přes mříž vchodu (z Jakubského náměstí).

 

Autor: Jakub Kodet, Petr Ivan Božik, Libor Šturc.
Použitá literatura: Vilímek, L.: Poutní místa známá i neznámá. Jihlava 2001; Med, O.: Svatojakubské anály. Jihlava 1964; Archiv Královské kanonie premonstrátů na Strahově.